JUST přichází z přírody
JUST přichází z přírody

Třezalka tečkovaná

Třezalka tečkovaná

Latinský název: Hypericum perforatum                                

Lidové názvy: krevníček, svatojanská bylina, bylina sv. Jana, prostřelenec, čarovník, zděšenec.

Třezalka je vytrvalá, 30 až 60 cm vysoká bylina s větveným plazivým oddenkem, z něhož vyrůstají četné přímé a tuhé lodyhy se vstřícnými listy. Kvetoucí lodyhy bývají v horní části vidlicově rozvětvené. Krátké řapíkaté vrchní nebo přisedlé spodní listy jsou asi 3 centimetry dlouhé, protáhle vejčité až podlouhlé, s celokrajnou lysou čepelí, na které jsou proti světlu dobře viditelné siličné nádržky jako průsvitné tečky a roztroušené černé tečky žlázek. Tyto žlázky obsahují červené barvivo - hypericin. Pětičetné pravidelné kvítky mají v průměru až 25 milimetrů a jsou sestaveny do bohatých květenství. Kališní lístky jsou kopinaté až protáhle vejčité a zlatožluté nesouměrné korunní plátky jsou skutečně černě tečkované.

Koncem června až do srpna se odřezávají asi 30 centimetrů dlouhé celé kvetoucí olistěné vrcholky, které se vážou do svazečků a suší na dobře větraném místě ve stínu, protože na slunci droga ztrácí barvu. Správně usušená bylina si uschová původní barvu a má trpce nahořklou chuť. Rostlina byla odjakživa považována za kouzelnou a léčivou bylinu, uplatňovala se i v magii a při léčbě nejrůznějších chorob, ale podle lidových pověr i jako ochrana před bleskem a při léčbě náměsíčnosti.

Červené barvivo hypericin se nazývalo dříve také "krev sv. Jana", protože když se bylina natrhala tento den, měla podle bylinkářů nejsilnější účinky. Tato barva má zřejmě hlavní podíl na tom, že třezalka byla opředena lidovými pověrami. Mléko krav, které spásly větší množství třezalky, se hypericinem zabarvilo do růžova, a to ve středověku bylo vyloženo tak, že krávy byly uhranuty. Byl to dobrý důvod k honům na čarodějnice. Díky obsaženým barvivům se tento druh dříve používal i jako barvířská rostlina, získávala se z ní žlutá a oranžová barva na barvení plátna.

Třezalka má při vnitřním užívání mírně sedativní účinky. Nesmí se ale užívat současně s antidepresivy! Podporuje krevní oběh, vylučování žluči a působí léčivě při chorobách trávicí soustavy (nechutenství, choroby jater a žlučníku), při nervových poruchách (nespavost, dráždivost, nervová vyčerpanost, migrény, deprese, noční pomočování), při zánětech močových cest, gynekologických potížích a také pro zlepšení krevního oběhu. Třezalka se nesmí užívat dlouhodobě, pro zklidnění nervové soustavy nejdéle po dobu dvou měsíců, potom aspoň měsíc vynechat. Pokud potíže přetrvávají, je možné nahradit ji po tuto dobu jinou bylinkou s podobnými účinky (např. kozlík lékařský). Bylina se nesmí používat při nízkém krevním tlaku, těžší formě diabetu a některých alergiích. K nežádoucím účinkům patří i přecitlivělost na ultrafialové záření - to znamená, že třezalku bychom neměli užívat v létě, kdy se vystavujeme slunečním paprskům. Při požití v takovém případě hrozí zarudnutí kůže nebo i vytvoření pigmentových skvrn na pokožce.  Během letních měsíců je lépe nahradit její užívání třeba meduňkou. Látky obsažené v třezalce navíc podporují zvýšené vylučování jaterních enzymů, takže může dojít k nepředvídaným reakcím, pokud se užívá současně s některými běžnými léky. Například může dojít ke snížení účinku hormonální antikoncepce. Toto samozřejmě nehrozí s výrobky, které jsou určené k zevnímu používání.

Pro své protizánětlivé a hojivé účinky se používá zevně do koupelí na hemeroidy, k obkladům na rány a ke kloktání. K léčbě popálenin, kůže spálené sluncem a zanícených ran se používá také třezalkový olej, který se připravuje naložením čerstvě sklizené natě do rostlinného oleje, kde se nechá vyluhovat. Má potom růžovou barvu. Tento třezalkový olej, běžně nazývaný olej sv. Jana, zmírňuje  bolesti , které provází patní ostruhy.