Sušení bylinek je nejklasičtější formou jejich uchovávání. Některé ale můžeme i zavařovat, zamrazovat nebo nakládat do olejů. Tyto tři způsoby jsou mnohem snadnější než sušení, protože sušené bylinky mohou navlhnout a zplesnivět. Mnohdy navíc ani nevíme, v jakých nádobách je správně skladovat.

K zamrazení se hodí například petrželka, libeček, celerová nať, rozmarýn, bazalka nebo tymián. Naopak máta, pažitka či majoránka zmrazením ztrácejí svou chuť a aroma. Ty se dají pouze sušit. Byliny vhodné k zamrazení musíme nasekat nadrobno, vložit do formiček na led a dolít trochou vody. Formičky pak vyklepeme a bylinkové ledové kostky uložíme v krabičkách do mrazáku. V zimě je pak můžeme používat do vývarů či omáček.

Bylinky se často nakládají do octa nebo oleje. Není sice možné je potom použít stejně, jako kdyby byly čerstvé či sušené, ale ocet i olej budou díky bylinkám krásně aromatické. Ideální je použít tymián, rozmarýn, bobkový list, hřebíček, kopr, ale i bazalku či oregano.

Všechny bylinky můžete také klasicky nasušit. Na kusu plátna či pletiva se suší přibližně dva týdny. Stejnou dobu to trvá například u levandule, které však svědčí, když se suší ve svazcích stonky vzhůru. Tento způsob můžete použít u takových rostlin, z nichž chcete získat semena. Po třech týdnech by měla vypadat do vámi připraveného pytlíčku.

Byliny se nikdy nesuší na přímém slunci. Temno je totiž schopno částečně zachovat jejich původní barvu. Po usušení je skladujte v suchých, dobře uzavřených nádobách na tmavém místě. V zimních měsících svou železnou zásobu jistě uvítáte.